Hojivá síla DOTEKU

UŽ JSTE SLYŠELI O HOJIVÉ SÍLE DOTEKU?

Mám ráda tuhle scénu z Pokojného bojovníka... Poté, co si hlavní hrdina roztříští nohu na motorce... a po x měsících se vrátí do školy. Poté, co se mu zároveň roztříští sen o účasti na Olympiádě.. Sedí pod stromem a přijde k němu Joy. (Btw geniální jméno... ještě geniálnější, že je to skutečné jméno ženy Dana Millmana.)

„Mohla bych něco zkusit?"
Joy položí Dannymu dlaň na srdce.
„Máš teplý ruce. Páni, moc teplý."
„Řekni mi, už jsi slyšel o hojivé síle doteku?"
„Ne. Ale v tuhle chvíli mi namluvíš cokoliv."
„Já tě nepřišla sbalit, Danny."
„Neměla bys mi spíš léčit nohu než můj hrudník?"
„Třeba si myslím, že tvoje noha není to jediné, co tě bolí."

Všichni máme hojivou sílu doteku. Všichni. Bez výjimky. Jen někdo tomu věří a někdo ne. Někdo o tom ví a někdo ne. A někdo to používá a někdo ne.

Jednou jsem se vzbudila asi v jednu hodinu v noci s šílenou bolestí ucha. Takovou bolestí, že i já jsem zvažovala odjet do nemocnice. Fakt to příšerně bolí, odvezeš mě kdyžtak do nemocnice? Ptala jsem se svého tehdejšího přítele. On si spojil dlaně, začal je vysokou rychlostí třít o sebe a totálně vařicí ruku mi přiložil na ucho. Hladil mě ve vlasech a ruku z mého ucha nesundal až do chvíle, než ráno vstával. Když se vrátil z procházky a venčení pejsků, moje ucho bylo ok. Silný zážitek. Děkuju. Děkuju jemu za něhu, za víru... a děkuju všem, kteří používají dary, které máme v sobě. Dary, jimiž jsme.

Mám tu nějaké pejsky, kteří mají nějaký zdravotní problém a jejichž majitelé jsou otevření práci s energií a chtějí vyzkoušet pár sessions? Pokud to s vámi rezonuje, dejte mi vědět.

Hlaďte svoje pejsky. Přikládejte na ně ruce. Nezpochybňujte to, nezpochybňujte sebe. I když to vypadá, že se “nic neděje”, tak vězte, že děje. Udělejte si čas na hojivou sílu doteku.